Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části spotřebitel

 ANO

Aplikace daňového principu stejné absolutní oběti vede k systému tzv. rovné daně

NE – vede k systému tzv. daně z hlavy (není v %)

 Cílovou funkcí politika je maximalizace voličských hlasů

ANO

  

Podle Baumolova efektu rostou relativní ceny statků poskytovaných veřejným sektorem, protože produktivita práce roste díky technologickým změnám, a nabídka těchto statků je založena především na práci (lidském kapitálu).

ANO

Jedinými možnými způsoby řešení důsledků externalit je tzv. Pigouvské řešení (dotace, daně), nebo tzv. Coaseho řešení prostřednictvím vyjednávání.

NE

Sociální pojistné hrazené zaměstnanci a zaměstnavateli naplňuje definici daně

ANO

Poplatek za psa hrazený obecnímu úřadu naplňuje definici daně

NE

Centrálně příkazová ekonomika selhává z důvodu nemožnosti sběru a vyhodnocování relevantních informací.

ANO

Politik z titulu své funkce disponuje nad byrokratem informační převahou

NE

Centrální plánování se nemohlo stát účinným makroekonomickým nástrojem z důvodu nemožnosti socialistické kalkulace.

ANO 

Cílovou funkcí byrokrata je maximalizace rozpočtu jeho úřadu

ANO

Velké zájmové skupiny jsou v prosazování svých cílů úspěšnější než menší, protože jejich velikost jim přináší i větší politický vliv a sílu

NE

Růst urbanizace (efekt sousedství) napomáhá růstu státu.

ANO

Podle Arrowova teorému jediná metoda, která není chybná, je diktatura

ANO

Arrowův teorém říká, že každá (hierarchická) volební metoda je chybná

ANO

Veřejný statek díky svým charakteristikám - nevyléčitelnosti ze spotřeby a nerivalitě ve spotřebě - nemůže poskytovat soukromý sektor.

NE

Teorie přerozdělování závisí na individuálních preferencích, jimiž jsou averze vůči riziku, altruismus a podřízení se určitým normám spravedlnosti

ANO

Aplikace daňového principu stejné absolutní oběti vede k systému tzv. daně z hlavy

ANO

Jakákoliv negativní externalita je příkladem selhání trhu, a proto by měly být použity nástroje, jimiž lze externality odstranit.

NE

Aplikace daňového principu stejné mezní oběti vede k systému tzv. rovné daně

NE

Řeší se ve zvykovém (tradičním) ekonomickém systému otázky, které nazýváme Samuelsonovou triádou?

ANO

Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části výrobce

NE

V centrálně příkazové ekonomice neexistuje obdoba ziskové motivace.

NE

Individuální poptávka po veřejných statcích závisí na výši individuálního příjmu, relativních cenách veřejných statků k soukromým statkům a individuálních preferencích.

ANO

Tvorbu centrálního plánu v centrálně příkazové ekonomice ovlivňovalo tržní chování.

ANO

Základním definičním znakem daně je její neadresnost

 NE

Výroba statků je důvod pro kolektivní volbu

NE

V případě veřejného statku nelze určit žádný bod funkce poptávky po tomto statku.

NE  (lze určit aspoň jeden bod, a to při P=0)

Směna statků je důvod pro kolektivní volbu

ANO

Třídní boj v 19. století v evropských zemích, díky němuž došlo k „zajištění“ dělníků proti nezaměstnanosti a chudobě v průmyslové společnosti, položil základy tzv. státu blahobytu.

ANO

Z definice veřejného statku, stejně jako z jeho názvu, vyplývá, že lze veřejný statek financovat pouze ze státního rozpočtu, resp. z veřejných rozpočtů.

NE 

Menší zájmové skupiny jsou v prosazování svých cílů úspěšnější ve srovnání s velkými zájmovými skupinami, a to z důvodu méně palčivého problému černého pasažéra

ANO

Výroba statků je důvod pro kolektivní volbu

NE

Aplikace daňového principu stejné mezní oběti vede k systému tzv. rovné daně

NE

Zvýšení blahobytu na základě společenské funkce blahobytu může vycházet z pozice některých individuí, která se zlepšila na úkor jiných členů společnosti

ANO

Aplikace daňového principu stejné absolutní oběti vede k systému tzv. daně z hlavy

ANO

Růst urbanizace (efekt sousedství) napomáhá růstu státu.

ANO

Základním definičním znakem daně je její neadresnost

 NE 

Plán a trh jsou v centrálně příkazové ekonomice zcela oddělené instituce.

NE

Poplatek za psa hrazený obecnímu úřadu naplňuje definici daně

NE

Veřejný statek díky svým charakteristikám - nevylučitelnosti ze spotřeby a nerivalitě ve spotřebě - nemůže poskytovat soukromý sektor.

NE 

Teorie přerozdělování závisí na individuálních preferencích, jimiž jsou averze vůči riziku, altruismus a podřízení se určitým normám spravedlnosti

ANO

Pareto-optimální volba nastane tehdy, když blahobyt žádného jedince nemůže být zvětšen, aniž se zmenší blahobyt někoho jiného

ANO

Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části výrobce

NE

Efekt západky říká, že vznik veřejných institucí napomáhá rozvoji veřejného sektoru.

ano

Cílovou funkcí politika je maximalizace voličských hlasů

ANO

Jednou z charakteristik veřejného statku je i to, že mezní náklady na jeho poskytnutí dalšímu spotřebiteli jsou nulové.

ANO

Individuální poptávka po veřejných statcích závisí na výši individuálního příjmu, relativních cenách veřejných statků k soukromým statkům a individuálních preferencích.

ANO

Standardním příkladem čistého veřejného statku je poskytování bezplatného vzdělání.

NE

Tvorbu centrálního plánu v centrálně příkazové ekonomice ovlivňovalo tržní chování.

ANO

Jednou ze základních příčin vzniku externalit je existence tzv. volných zdrojů.

ANO

O alokaci soukromých statků, jakož i o jejich přerozdělování, rozhoduje trh

ANO

Autorem moderní teorie byrokracie je jeden z vlivných představitelů školy veřejné volby W. A. Niskanen

ANO

Silvestrovský ohňostroj je pro všechny, kdo jej vidí, pozitivní externalitou, neboť jim přináší užitek, aniž by za něj museli vynaložit peněžní prostředky.

NE

Jednomyslné pravidlo je jediné volební pravidlo, které vždy vede k pareto-optimálnímu rozhodnutí o množství veřejných statků a daňovém rozdělení

ANO

J.Buchanan vysvětluje růst veřejného sektoru služeb jeho nižší produktivitou.

ANO

Centrálně plánované hospodářství byl model a centrálně příkazová ekonomika byla skutečnost.

ANO

Směna statků je důvod pro kolektivní volbu

ANO

Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části spotřebitel

ANO

Cílovou funkcí politika je naplňování veřejného zájmu

NE