Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části spotřebitel
ANO
Aplikace daňového principu stejné absolutní oběti vede k systému tzv. rovné daně
NE – vede k systému tzv. daně z hlavy (není v %)
Cílovou funkcí politika je maximalizace voličských hlasů
ANO
Podle Baumolova efektu rostou relativní ceny statků poskytovaných veřejným sektorem, protože produktivita práce roste díky technologickým změnám, a nabídka těchto statků je založena především na práci (lidském kapitálu).
ANO
Jedinými možnými způsoby řešení důsledků externalit je tzv. Pigouvské řešení (dotace, daně), nebo tzv. Coaseho řešení prostřednictvím vyjednávání.
NE
Sociální pojistné hrazené zaměstnanci a zaměstnavateli naplňuje definici daně
ANO
Poplatek za psa hrazený obecnímu úřadu naplňuje definici daně
NE
Centrálně příkazová ekonomika selhává z důvodu nemožnosti sběru a vyhodnocování relevantních informací.
ANO
Politik z titulu své funkce disponuje nad byrokratem informační převahou
NE
Centrální plánování se nemohlo stát účinným makroekonomickým nástrojem z důvodu nemožnosti socialistické kalkulace.
ANO
Cílovou funkcí byrokrata je maximalizace rozpočtu jeho úřadu
ANO
Velké zájmové skupiny jsou v prosazování svých cílů úspěšnější než menší, protože jejich velikost jim přináší i větší politický vliv a sílu
NE
Růst urbanizace (efekt sousedství) napomáhá růstu státu.
ANO
Podle Arrowova teorému jediná metoda, která není chybná, je diktatura
ANO
Arrowův teorém říká, že každá (hierarchická) volební metoda je chybná
ANO
Veřejný statek díky svým charakteristikám - nevyléčitelnosti ze spotřeby a nerivalitě ve spotřebě - nemůže poskytovat soukromý sektor.
NE
Teorie přerozdělování závisí na individuálních preferencích, jimiž jsou averze vůči riziku, altruismus a podřízení se určitým normám spravedlnosti
ANO
Aplikace daňového principu stejné absolutní oběti vede k systému tzv. daně z hlavy
ANO
Jakákoliv negativní externalita je příkladem selhání trhu, a proto by měly být použity nástroje, jimiž lze externality odstranit.
NE
Aplikace daňového principu stejné mezní oběti vede k systému tzv. rovné daně
NE
Řeší se ve zvykovém (tradičním) ekonomickém systému otázky, které nazýváme Samuelsonovou triádou?
ANO
Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části výrobce
NE
V centrálně příkazové ekonomice neexistuje obdoba ziskové motivace.
NE
Individuální poptávka po veřejných statcích závisí na výši individuálního příjmu, relativních cenách veřejných statků k soukromým statkům a individuálních preferencích.
ANO
Tvorbu centrálního plánu v centrálně příkazové ekonomice ovlivňovalo tržní chování.
ANO
Základním definičním znakem daně je její neadresnost
NE
Výroba statků je důvod pro kolektivní volbu
NE
V případě veřejného statku nelze určit žádný bod funkce poptávky po tomto statku.
NE (lze určit aspoň jeden bod, a to při P=0)
Směna statků je důvod pro kolektivní volbu
ANO
Třídní boj v 19. století v evropských zemích, díky němuž došlo k „zajištění“ dělníků proti nezaměstnanosti a chudobě v průmyslové společnosti, položil základy tzv. státu blahobytu.
ANO
Z definice veřejného statku, stejně jako z jeho názvu, vyplývá, že lze veřejný statek financovat pouze ze státního rozpočtu, resp. z veřejných rozpočtů.
NE
Menší zájmové skupiny jsou v prosazování svých cílů úspěšnější ve srovnání s velkými zájmovými skupinami, a to z důvodu méně palčivého problému černého pasažéra
ANO
Výroba statků je důvod pro kolektivní volbu
NE
Aplikace daňového principu stejné mezní oběti vede k systému tzv. rovné daně
NE
Zvýšení blahobytu na základě společenské funkce blahobytu může vycházet z pozice některých individuí, která se zlepšila na úkor jiných členů společnosti
ANO
Aplikace daňového principu stejné absolutní oběti vede k systému tzv. daně z hlavy
ANO
Růst urbanizace (efekt sousedství) napomáhá růstu státu.
ANO
Základním definičním znakem daně je její neadresnost
NE
Plán a trh jsou v centrálně příkazové ekonomice zcela oddělené instituce.
NE
Poplatek za psa hrazený obecnímu úřadu naplňuje definici daně
NE
Veřejný statek díky svým charakteristikám - nevylučitelnosti ze spotřeby a nerivalitě ve spotřebě - nemůže poskytovat soukromý sektor.
NE
Teorie přerozdělování závisí na individuálních preferencích, jimiž jsou averze vůči riziku, altruismus a podřízení se určitým normám spravedlnosti
ANO
Pareto-optimální volba nastane tehdy, když blahobyt žádného jedince nemůže být zvětšen, aniž se zmenší blahobyt někoho jiného
ANO
Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části výrobce
NE
Efekt západky říká, že vznik veřejných institucí napomáhá rozvoji veřejného sektoru.
ano
Cílovou funkcí politika je maximalizace voličských hlasů
ANO
Jednou z charakteristik veřejného statku je i to, že mezní náklady na jeho poskytnutí dalšímu spotřebiteli jsou nulové.
ANO
Individuální poptávka po veřejných statcích závisí na výši individuálního příjmu, relativních cenách veřejných statků k soukromým statkům a individuálních preferencích.
ANO
Standardním příkladem čistého veřejného statku je poskytování bezplatného vzdělání.
NE
Tvorbu centrálního plánu v centrálně příkazové ekonomice ovlivňovalo tržní chování.
ANO
Jednou ze základních příčin vzniku externalit je existence tzv. volných zdrojů.
ANO
O alokaci soukromých statků, jakož i o jejich přerozdělování, rozhoduje trh
ANO
Autorem moderní teorie byrokracie je jeden z vlivných představitelů školy veřejné volby W. A. Niskanen
ANO
Silvestrovský ohňostroj je pro všechny, kdo jej vidí, pozitivní externalitou, neboť jim přináší užitek, aniž by za něj museli vynaložit peněžní prostředky.
NE
Jednomyslné pravidlo je jediné volební pravidlo, které vždy vede k pareto-optimálnímu rozhodnutí o množství veřejných statků a daňovém rozdělení
ANO
J.Buchanan vysvětluje růst veřejného sektoru služeb jeho nižší produktivitou.
ANO
Centrálně plánované hospodářství byl model a centrálně příkazová ekonomika byla skutečnost.
ANO
Směna statků je důvod pro kolektivní volbu
ANO
Uvalení dodatečného daňového břemene na produkt s neelastickou poptávkou prostřednictvím spotřební daně ponese z větší části spotřebitel
ANO
Cílovou funkcí politika je naplňování veřejného zájmu
NE
